Na konci 1970. let minulého století byla v malém městě Arles, které se nachází v jižní části Francie, založena skupina provozující flamenco.
Tvořili ji: José Reis, Nicholas a Andre Reisovi (jeho synové) a Chico Buchikhi, který byl „švagrem“ zakladatele hudební skupiny.
Křestní jméno kapely bylo Los Reyes. Muzikanti nejprve vystupovali na místních pódiích, ale postupem času si uvědomili, že je čas rozšířit oblast svých aktivit.
Posluchači si kapelu okamžitě zamilovali pro její romantické a zasvěcené melodie, jimž tón udávala španělská kytara.
Historie jména Gipsy Kings
Bohužel, Jose Reis zemřel brzy. Nahradil ho Tony Ballardo. Spolu s ním do hudební skupiny přišli i jeho dva bratři, Maurice a Paco.
Po krátké době se k týmu organicky připojili Diego Ballardo, Pablo, Kanu a Pachai Reyes. Chico brzy opustil skupinu a přesunul se do nového týmu.
Melodický zvuk a profesionální přístup k jejich tvorbě předurčily oblibu hudebníků. Byli zváni na městské svátky, svatební oslavy, do barů.
Často vystupovali přímo na ulicích. Protože se neustále toulali a často nocovali pod širým nebem, rozhodli se hudebníci změnit název skupiny.
Celosvětové uznání Gipsy Kings
Prudký obrat v tvůrčí kariéře Gipsy Kings nastal v roce 1986 minulého století po setkání s Claudem Martinezem, který se zabýval „odvíjením“ mladých kapel.
Líbilo se mu spojení hudby cikánů z jižní Francie a talentovaného a originálního zpěvu. Muzikanti navíc hráli tak virtuózně a zápalně, že Claude nemohl projít kolem a věřil v úspěch skupiny.
Repertoár kapely navíc zahrnoval nejen styl flamenca, ale i pop music, motivy z Latinské Ameriky, Afriky a Asie, díky kterým se dostala do povědomí i mimo Francii.
V roce 1987 Gipsy Kings (inspirováni úspěchem a uznáním) složili písně Djobi Djoba a Bamboleo, které se staly skutečnými mezinárodními hity. Tým podepsal lukrativní smlouvu s nahrávací společností Sony Music Group.
Poté, co se některé skladby skupiny dostaly do žebříčků evropských zemí, rozhodli se hudebníci odjet do Spojených států amerických, aby konečně upevnili svůj úspěch.
Mimochodem, americké veřejnosti se líbily natolik, že byly pozvány na inauguraci prezidenta USA. Po turné se hudebníci rozhodli odpočinout si a strávit volný čas s rodinou a přáteli.
Další osud Gipsy Kings
Po několika vystoupeních v Novém světě (v Americe) mají svůj vlastní fanklub. V lednu 1990 minulého století uspořádali hudebníci ve své vlasti tři ohlušující koncerty najednou, po kterých je poznali i ti nejnáročnější francouzští milovníci hudby. Na vlně úspěchu se skupina Gipsy Kings vydala na turné do Moskvy.
Po nahrání alba Live (1992) kapela natočila album Love and Liberty. Album se stalo jedním z nejúspěšnějších. Obsahoval nejen skladby ve stylu flamenca.
Kluci pochopili, že nyní potřebují kombinovat různé styly, aby se zalíbily každému fanouškovi. Přesto na sebe nezanevřeli a na disk se dostaly i tradiční písně skupiny.
V roce 1994 se kluci rozhodli dát si krátkou pauzu a nenahráli nová alba, ale vydali desku největších hitů, na kterou přidali pouze jednu novou píseň. V roce 1995 se hudebníci vrátili do Ruska a dvakrát koncertovali na Rudém náměstí.
Skupina nahrála své další album, Compas, v roce 1997. Album skupiny Gipsy Kings udělalo skutečnou revoluci v hudebním průmyslu. Plně akustický disk bylo rozhodnuto pojmenovat Roots.
Album bylo produkováno a nahráno labelem ve Spojených státech amerických. Fanoušci dlouho čekali na akustickou desku, a tak měli z jejího vydání neskutečnou radost.
V roce 2006 skupina nahrála další akustické album Pasajero. Tentokrát se však rozhodli přidat do hudby rytmy jazzu, reggae, kubánského rapu, pop music. V některých skladbách mohli fanoušci a milovníci hudby dokonce rozeznat arabské motivy.
Doposud se s touto světoznámou kapelou rádi setkávají mnozí znalci pravé kytarové hudby. Hudební experti považují Gipsy Kings za jedinečný fenomén v hudbě.
Před jejich vystoupením dosáhli masové popularity ti, kteří hráli rockovou a popovou hudbu, ale ne jako flamenco, v kombinaci s jinými národními styly různých zemí.
Hudba Gipsy Kings je stále rozpoznatelná, často ji lze slyšet v rádiu, z oken domů, v různých videích na celosvětové síti i v televizi.
Muzikanti samozřejmě neztratili na oblibě a jsou stále veselí a energičtí. Pravda, dost zestárli.
